Edward D. Clarke (dáiddár). Robert Pollard (gohppi). 1819. The Natives of Tornea Lapmark, assembled at Enontekis to witness the launching of the first Balloon within the Arctic Circle. Illustrašuvnna Edward Daniel Clarke, Travels in various countries of Europe, Asia and Africa. Wellcome Collection

Geasset 1799, Eaŋgalas mátkeolmmoš Edward Daniel Clarke (1769-1822) ja su studeanta John Marten Cripps (1780-1853) mátkkoštalle davvi Skandinávias Sápmái. Clarke lei áŋgir vásihit ja áicat sápmelaččaid ja erenoamážit boazodollii. Clarke geavahii báikkálaš girko virgeolbmuid, geaid bálvalusaid sápmelaččat fertejedje galledit, gos virgeolbmot dieđihedje gos sápmelaččat sáhtte leamen. Clarke hutkái maid fiinna plána geasuhit sápmelaččaid. Son čálii Durdnosis muhtin ustibii Kambridges ja muitalii ahte son áigu ’luoitit balloŋŋa Duortnu oaivegávpogis, vai álgoálbmogat geasuhuvvojit oktii’. Moadde vahku maŋŋil Clarke, čađa girko olbmo Eric Grape, sáddii dieđuid mat almmuhedje luoitima. Go dat luite balloŋŋa, de čilgejuvvui ahte dat lei ’518 cm allat, 1524 cm birramihttu; ja ráhkaduvvon vilges satin-báhpáris’, geasuhii ollu olbmuid.

Dat eai leat makkárge sámi čállosat sápmelaččain geat deive Clarke ja oidne su balloŋŋa. Dat maid mearkkaša ahte váilo sitáhta sápmelaččain, ja ahte lea leamaš uhccán rahčamuš gullat sápmelaččain Clarke almmuhusas. Koloniála teavsttat sáhttet liikká addit gova ahte álgoálbmogiid lea leamaš das ja sin doaimmahusa, gos soaitá leat vejolaš oažžut ‘álgoálbmogiid vuostálas mearkkaid‘. Dát ledje dakkár dáhpáhusat gos koloniála muitalusat hástaluvvojedje álgoálbmogiin ovdamearkka dihtii boagusteami, berošmeahttunvuođa jaskatvuođa, duššástuvvama, jitnosit boagusteami, garra vuortnuheami bokte.

Clarke áŋgirit vurddii ahte balloŋŋa čájáhus i mannan nie mo galggai ja lea ovdamearkkat “vuostálasmearkkat”. Olbmot ledje čoagganan, muhto luoitin maŋŋonii garra biekka dihtii. Biegga maid botkii balloŋŋa go lei deavdimin áimmu dasa ja gahčai eatnamii. Clarke fertii divvut dan ja luoitit dan eahkedis. Sápmelaččat šadde eanet ja eanet gierdameahttun ja oaivvildedje ‘ahte son áiggui fillet sin‘. Clarke čálii ahte sii šattai ‘stuibmi‘ ja ahte muhtumat manne. Nubbi rahpan geahččaleapmi lihkostuvai, muhto Sápmelaččat eai orron árvu addimin čájáhussii. Dat gohppin, maid Robert Pollarda ráhkadii ja almmuhii Clarke mátkegirjjis, čájeha ahte Clarke ja Grape leat guovdu ja Sápmelaččat lea birra iešguđetge guvlui. Balloŋŋa balddii bohccui ja, nie mo Clarke čilge, Sápmelaččat boastut áddejedje dan dego olgoriikka ‘noaidegoansta‘ dan badjel go dieđalaš bargu maid Clarke ieš meidnii. Son čilgii vel ahte balloŋŋa ‘unohasttii sin , ja iige suohtasdállan‘ ja ahte Sápmelaččat ledje ‘hirpmástuvvan‘.

Dan dihte go Clarke maŋŋonii ja váilevaš lihkostuvvan balloŋŋan čuovvu maid su meinnedii mielde ahte Sápmelaččaid eai ádden ođđa ávdnasii ja jáhke vaikko maid. Balloŋŋa ii lean dat áidna láhkai dat geasuhedje báikkálaš olbmuid, muhto maiddái dávisteami oaččut. Clarke háliidii árvvoštallat dagahii go balloŋŋa dieđalaš beroštumi. Vaikko muhtun Sápmelaččat báhce oaidnit balloŋŋa, de ledje earát ožžon doarvái ja guđđe ovdal go čájálmas dollojuvvui. Clarke čálii iežas eadnái dan beaivve go luite balloŋŋa, ja ii namuhan dan váilevaš luoitima ja muitalii baicca lihkostumi: ‘Ikte mii luittiimet balloŋŋa...maid mun ledjen ráhkadan geasuhit álgoálbmogiid. Sáhtát árvidit sin hirpmástuvvama go oidne dan loktanit.‘ Bállojuvvon dáhpáhus čájehuvvo maŋŋelaš máŋga árvvoštallamis Clarke mátkegirjjis. Muhto dan sadjái go ovdanbuktit dan dego okta ovdavázzi dieđalaš čájáhussan, de dat govviduvvui dego okta somás dáhpáhus dahje dakkárin mii balddii sápmelaččaid.

Esseija čálli Linda Andersson Burnett