The Zoo (London) –Watching the Polar Bears. LL (Lévy et Fils). 1905. Govviduvvon poastakoarta. Árvasat of John Edwards, London.

Njealljelot jagi maŋŋá go Landseer lei guorahallan jiekŋa-guovžžaid Londona ealligárddis su Árktalaš jurddagovvidus Man Proposes, God Disposes (maiddái dán čájáhusas), de čájeha dát govva duohtavuođa sin eallindili birra. Dat betoŋga giddagas mas lei uhca láttu lei ráhkaduvvon 1844 ja geavahuvvon gitta 1910 rádjái doalahit jiekŋaguovžžaid.

Dát govva lea oassi Londona ealligárddi ráidu dan hutkás Franska poastakoarta govva fitnodat ‘LL’ (Lévy et Fils). Dat lea gelddolaš muhto ártegis čoahkkádus, mii čielgasit lea eanet berošta turista ráiddus maid oaidná maŋábealde go daid guokte nuorra guovžžaid, ‘Sam’, varis (ostun 1903, man báhče ealligárddis 1925 go buohccái) ja ‘Barbara’, njiŋŋálas (ostun 1904, jámii 1923), geat illá oidnojit duogábeale. Okta guovža lea nu guhkkin eret olbmuin go sáhttá, faŋáda áimmu haksit, ja geahččala gávnnahit mii lea eará lea olggobealde giddagasa.

1900-25 jagis ledje unnimus 29 jiekŋaguovžža ealligárddis leamaš. Sam ja Barbara, čivge 13 jiekŋaguovžža, nie mo measta buot eará jiekŋaguovžža čivggat, eai eallán nu guhká. Buot rávis jiekŋaguovžžat riegádedje luonddus ja váldo giddagassii go ledje čivggat. Dat lei dušše unna oasáš riikkaidgaskasaš guovžagávppašeamis. Hirpmástuhtti láhkai, juovlamánus 1909, bođii dovddus duiska elliid gávppeolmmoš Carl Hagenbeck 70 oahppahuvvan jiekŋaguovžžain doaimmahit The Arctic – mii lei duođai hirbmadis čájálmas Londona Hippodromas - mii čujuha Franklina vánddardeami massimii.

Boasttooinnolaš uhca čájáhus Landseera áigge, ledje dál jiekŋaguovžžat ealligárddis šaddan gehččiid ‘favorihtat’. Barbara easka lei erenomáš geasuheaddji, maid iešguđet láhkai čilgejuvvui dego smávva, gievrras, issoras, ja oahppameahttun ‘biebmoealli’ nissonolbmuin ja mánáin go lei čivga, ja dipma muhto fámolaš ealli mas lea ‘stuorra deahkit’ go lea bajásšaddan. Seamma láhkai maid guovžžaid Landseer lei guorahallan, leaigga Sam ja Barbara dovddus go ledje nu mášoheame ja eai nagodan bajásgeassit čivggaid. Goappašat guovžžat ledje čilgejuvvon dego ‘eahpelunddolaš váhnemat’ geat badjelgehčče ja muhtumin borre sin čivggaid. Dát láhttenvuohki lea dábálaš elliin geas lea heajos dilli giddagasas, nie mo muhtin olbmot dalle jo dihte. Constance Pocock, eamit dan áigge ealligárdi beaivehoavda, diđii ahte čivggat jápme go Barbara ii orrun biejus, ja beroštii go guovža ii nagodan bajásgeassit čivggaid ‘ráhkaduvvon birrasis’: ‘Mii [lea] eambbo lunddolaš ahte guovža iežas luonddu[,] ja geahččala čivggaid váldit eará báikái mii heive buoret sidjiide?’

Ahte dát poastakoarta lei dohkálaš mátkemuitu ‘oaidnit jiekŋaguovžžaid’ muitala midjiide olu. Jurdagat earáhuvve jágii badjel mii loahpas álggahii ahte sii galge buoredit báikki guovžžain, go 1913 ledje Sam ja Barbara náste čájáhus dan ođđa Mappin Terraces (Mappin Stealli), okta betoŋŋa diorama hábmejuvvon dego lunddolaš eana, muhto mii vuoruhii geasuhit gussii badjel ealli dearvvašvuođa ja lihkolašvuođa

Esseija čálli Alison E. Wright