Hunting Beaver. James Isham. 1743. Ivdnejuvvon sárgun ođasráhkaduvvon James Isham’s Observations on Hudsons Bay, 1743, edited by E. E. Rich, Toronto: The Champlain Society, 1949. 

Mo oaidnit mii elii ja min oktavuođa elliin? Makkár historjjálaš ovdáneamit leat hábmen min jurdagiid ja ovdanbuktimiid elliid birra?

Dát govva lea vižžon James Isham’s Observations on Hudon’s Bay, 1743. Govva lea ráhkaduvvon ovtta Ishama sárguma maŋis, gos on lei Hudson’s Bay Company fitnodaga hoavda badjel náhke gávppis Churchill, Manitoba, go dat addá dieđalaš govvádusa mádjigis ja ‘Indiána’ mádjiha bivdu. Go áiggut smiehttat man erenomáš dát viiddiduvvon olmmoš-ealli sosiála čájáhat lea, de jurddaš eará govvádusaid birra maid leat oaidnán mádjigiin. Man dávjá lea daiguin sihke olbmot ja eallit sin beaivválaš bargguid bargamin – sierra ja ovttas seamma govas?

Maŋit gávccinuppelotčuođi áiggis lei olbmuid ja elliid máilmmi an sierraneamen. Eurohpalaš kultuvrras lei mádjit sadji guovdu. Luonddu historihkkárat čohkkejedje iešguđet guovlluid dutkiid raporttaid máilmmis, go fuomášedje man erenomáš mádjihat ledje 1) ráhkadit servodaga mas ledje moadde čuođi oktagasat; 2) birrasa earáhuhttit vai sin suodjala dálkki ja boraspiriid vuostá ja lea birrajagi biepmu siste; ja 3) levve miehtá davviguovllu. (Dan áigge seaguhedje Davvi-Amerihká mádjit, Castor canadensis, ja Eurasia Mádjit, Castor fiber, ovtta nammii). Dan dihte, luonddu historihkkárat boastut dovdáhedje mádjigiid ja sin servodat lei seamma go olbmos, ja ahte sin dovdomearkkat ledje seamma go olbmo ja olbmo servodaga.

Jurdda mádjigiid sosiála dilli bođii davvi Amerihká álgoálbmogiin, geat navde ahte mádjigat ledje ‘ráhkaduvvon 

oaivválašvuođain’ ja ahte sis ledje ‘iežaset ráđđehus, lágat ja giella’ (Pierre-Francois- Xavier de Charlevoix, 1761). Eurohpálaš luonddu historihkkáriid barggus bohte sullasaš jurdagat ahte ealit mat čázi birra orrot, ahte sis ledje fiinna viesut ja gávpogat čázi alde nie mo boares áigásaš Venezia lei. 

Thomas Pennant’s Arctic Zoology (Vol I, 1784) maiddái čájeha mádjigiid dego dovduičuohcci eallit mas lea ‘ealli sivilisašuvdna’. Gos Pennant earelahkkái smiehttá eará luonddu historihkkáriid ektui lei ahte su mielas ii dárbbašan elliid bivdit ja bilidit sin servvodaga vai olmmoš ovdánii. Go su bargu fuolai mo bivdima ealliiguin čuozai sin, ja ‘billistii elliid‘ Davvi-Amerihkás, gos su ovttasbargit Hudon‘s Bay Company fitnodagas vuostálaste su. Samuel Hearne, gi (nie mo Isham) čálii dehálaš dieđuid elliid birra, ja fuomášii man varalaš lei vávjit bargohoavdda. Go Hearne (1795) guoskkahii Pennanta antropomorfisma ja sosiála sátnegovaid čilget luonddu, de son geavahii iežas čilgehusa mádjigiin vai sáhtii vuođđudit ja ráddjet erohusa giela luonddu ja olbmo historjá. Dainna lágiin son sihkkarasttii ahte ođđaáigásaš olmmošlaš (eurohpalaš) sivilisašuvnna (davviamerihkálaš) ealli servodat duššaduvvui, ja náhkkegávpi sáhtii joatkit. 

Go náhkkegávpi ja ovdáneapmi dieđalaš zoologiija gula ovttas Davvi-Amerihkái, govat (nie mo Ishama) ealli sosiála dilis gos dat rasttildedje luonddus servvodat birrasii – jus dat geavahedje sátnegovaid dahje eai – de jávke dákkár govat.

Esseija čálli Sigfrid Kjeldaas

Referánsat

Charlevoix, Pierre-Francois-Xavier de. 1761. Journal of a Voyage to 

North-America (Vol. I and II) London: Printed for R. and J. Dodsley. 

Hearne, Samuel. [1795] 2011. A Journey to the Northern Ocean.

Victoria: TouchWood Editions. 

Isham, James. [1743] 1949. James Isham’s Observations on 

Hudson’s Bay, 1743. Ed. by E.E. Rich. Toronto: Champlain Society. 

Pennant, Thomas. 1784. Arctic Zoology Vol I. London: Henry Hughes.