Portrait of Sakæus, about 1792-1819. Inuit hunter, interpreter and artist. Alexander Nasmyth. 1818. Olju panela alde. 29.9 x 22 cm. National Galleries of Scotland. Oasttán 1981. PG 2488. Ođđasit buvttadan árvasat National Galleries of Scotland

Árrat 1818, Sakæus čohkkái Alexander Nasmytha muohtogovvii. Su studios Edinburghas njuođai Nasmytha Sakæusa dego okta gievrras ja ruksesmuođut, dearvvaslaš Inuihta bivdi geahččamin ovddasguvlui gos lea dálkebalvvat duogážis. Son geahččá guhkás meattá gova rájáid, son doallá árin ja bátti gieđain, gos son lea gearggus fallehit ealli (njurjo?) mii čájeha iežaska sutnje.

Okta nuorra Inuihta bivdi Kalaallit Nunaatas eret, Sakæus čohkkái dáiddára ovddas muohtogovvii gos sudno šattai ustitvuohta mii bisttii gitta Sakæus jámii guovvamánus 1819.

Riegádan 1792, Sakæus lei 24 jagi boaris go guđii Ilulissat (Jakobshavn) Edinburghii ovtta skohttalaš fálesbivdefatnasa mielde borgemánus 1816. Son orui Edinburghas gitta 1817’ giđa rádjái, ja doalai čájáhusaid su kajáhkain meara alde olggobealde Leith hápmana vai tinii ruđa. De máhcai fas Ilulissatii, muhto mearridii čakčat mátkkoštit ruovttoluotta Skottlándii. Árrat ođđajagis 1818 deaivvai Sakæus Nasmytha Leitha gáhtaid alde.

Nasmytha álgojurdda lei málet su, gos Sakæusa persovnnalašvuohta ja máhtolašvuohta sárgut dagai ahte Nasmytha falahii su oahpahit njuohtat ja sárgut. 1818 geasi bálkáhii admirála Sakæusa bargat dulkkain ja dáiddár kapteainna John Rossa ekspedišuvnna gávdnat davvioarjebealrukto. Go sii jovde Londonii árra čavčča, de mearridii admirála – Sakæusa bargguid dihtii - doarjut su viidásit oahpu. Sin áigumuš lei ahte son boahtteáiggis barggašii sin ovddas. Sakæus mieđihii dán šiehtadussii ja máhcai fas Edinburghii joatkit eallima doppe. Son álggii fas sárgut Nasmythan ovttas, ja lonohalaiga oahppu eŋgelas gillii teologiija oahppis Kalaallisutas (Oarje-Ruonáeatnamis). Dasa lassin, son ‘lihkui vázzášit birra, ja galledit‘, lihkui maiddái čuojahit njurggonasan, dánsumiin ja muitalusaid muitalit, ‘modelleret‘ ja gohpat kajáhka (Blackwood’s Edinburgh Magazine, March 1819, 4/24, 656-658). Muhtun mánuid maŋŋá, guovvamánus 1819, Sakæus jámii ja hávdáduvvui Edinburgha girkogárdái. Su olbmát lágidedje hávdádusa ja fuolahedje ahte su biergasat fievrreduvvojedje su maŋisbohttiide Ilulissatii.

Dat govva Sakæusas maid Nasmyth ovddastii sáhttá čájehit dan šiehtadusa su orruma ektui Edinburghas. Sakæusa ieš vuolggahan mátkki ja orruma Skottlándii lea erenoamáš sosiála ja geográfalaš lihkadeapmi sus. Erohusas daid máŋga álgoálbmotmátkkálaččain (ovdamearkka dihte afrihkálaččat geat ledje vealahuvvon friddjavuođas) geain lihkadeapmi lei bággejuvvon ja barggahan bákkus dien áigodagas, Lei Sakæusa joavdan sosiála birrasii mii doarjjui su oktagasa, iešluohttámuša ja návccaid. Muhto lihkká mii eat dieđe sihkkarit juste mo son olggos oidnui, dát muohtogovva Nasmythas lea seammalágan go su eará govat (maiddái máŋggain Skohttalaš poehtas Robert Burns), gos sii ledje loktejuvvon bajás dan dáiddalaš viesualáš giela klassihkalaš ja romantihkalaš vugiid maŋis. Geavahii šáŋŋera persovnnalaš muohtogovvii dan sadjái go diehtoaláš/etnográfalaš govvádus, dat orro ahte Nasmytha geahččalii oažžut Sakæusa seammaláganvuođa, návccaid ja persovnnalašvuođa njuohtamii, danin go son vásihii daid iežas oktavuođain sutnje.

Esseija čálli Ingeborg Høvik