John Sakeouse, A Native of Jacob Sound, Greenland, the First Esquimaux Known to Have Been in this Country. Amelia Anderson (dáiddár) W&D. Lizars (gohpan). c. 1816. Čuoggá gohpen báhpira alde. National Galleries of Scotland. FPP V125.1
Geasset 1816, Sakæus čihkosis manai Skohttalaš fatnas ala mii lei gáttis ruovttubáikkis Ilulissat. Son sihkkarasttii ahte lei čihkosis go fanas lei doarvái guhkkin eret gáttis, ahte jus su gávdne de lei menddo guhkki jorgalit doalvut su maŋás, ja beasai sin mielde Skottlándii. Mii moktii Sakæusa guođđit iežas ruovttu? Okta čielgasat dutkan báhpirasas evttoha ahte dat lei eanet go su bearraša dilli (su váhnemat jápme ovdal go devddii golbmanuppelohkái jagi). Sakæus lei hui čeahpes, sosiálalaččat jierbmái ja duostilis olmmoš gii geavahii vejolašvuođa mátkkoštit. Go geahčada dárkileappot giehtabihtá de oaivvilduvvo ahte das lei eanet go duššefal bearraša dilli (su váhnemat jápme ovdal go devddii golbmanuppelohkái jagi). Sakæus lei čielgasit hui čeahpes, sosiálalaččat jierbmái ja duostilis olmmoš gii geavahii vejolašvuođa čađahit searvevuođa go dan ovdanbuvttii.
Borgemánus 1816 joavddai Sakæus gáddái de manai eret fálesbivdu fatnasis, ja lei vuosttaš geardde Skottlánddas. Son 55
dinii ruđa doallat čájáhusaid gos čađahii iežas návccaid su kajáhkain olggobealde Leitha hápmana, Edinburgh. Mii diehtit ovtta lohkkoma dihtii Iluissatas, ahte Sakæus lei čeahpes kajáhka bivdi. Go son bajásšattai váhnemiid haga, de ožžo dánska koloniijahálddahus ávdnasiid hukset kajáhka vai sáhtii ieš birget. Vaikko sus ii lean áhčči gii oahpahii, de šattai Sakæus johtilit buorre bivdi, nugo oaidná lohkkomis golmma jagi maŋŋá go oažžuid ávdnasiid ráhkadit kajáhka.
Báhpiraš čájeha ahte Sakæusa čájáhusat Leithas geasuhedje hirbmat ollu olbmuid. Vuolábealde Sakæusa muohtogova ja olmmoš kajáhkas lea teaksta mii muitala ‘ Eanemus gehččiid maid lea goassege oaidnán lea čoahkkanan Lethii’. Edinburgh Star muitala čakčamánu 6. 1816 ahte ‘Mearas ledje olu fatnasat gos ledje nissonolbmot ja almmáiolbmot’, dan bottas go hápmanis, ’ledje ges nu ollu olbmot lasain ja roviid alde... ja láivi sis’ ges lei nu dievva ahte muhttimat hoigaduvvo merrii.
Nie mo aviissat čálle dan birra, de orro ahte Sakæusa čájáhus lei veara bargat. Doppe lei borjjastangilvu ’siivvos guđa olbmo suhkan fatnasiin’, maid Sakæus vuittii álkidit. Edinburgh Star čálii ahte son ‘čielgasit čájehii su návccaid eará gilvaleddjiid leavttu ektui, daid ovdamuniid bokte maid dávjá attii sidjiide, ja nagodii lihkká juksat sin‘. Dat čálle Sakæusa kajáhka návccaid birra čakčamánu 4. 1816, gos Aberdeen Journal namuha viidát ‘ahte fáhkkestaga son buokčalii čázi vuollai, oaivvi vulos guvlui ja kajáhka vuolábealde ges bajábealde čázi; čalbmeravkaleamis ges iđii son fas bajás čázis, ja jotkkii fatnasii dego ii mihkkege livčče dáhpáhuvvan. Caledonian Mercury lei hui hirpmástuvvan Sakæusa návccaid árin, gos sii čálle čakčamánu 2. 1816: ’Ahte son nagoda, uhcimus beroštumiin, deaivvat fanas keaksa 27 mehtera eret čázis!’
Sakæus lei miholaš čájehit su hirbmat buori kajáhka ja árin návccaid olbmuide mat ledje čoahkkanan, Sakæusa rámálmas sisaboahtin Edinburghii mearridii mo reasta aigii lei go orui doppe. Sattai baikkalaš dovddus, Sakæus oaččui ollu ustibii ja vejolašvuođaid mat ledje hárvis álgoálbmotlaš máhkkosteaddjiide empiriija čađa.
Esseija čalli Ingeborg Høvik